Rekonstrukcí prošly tramvajové zastávky, autobusové zastávky a podchod, který byl zkrácen a přišel o dvě vyústění. Tramvajové nástupiště směrem do centra města bylo zrušeno a nástup do tramvaje směr centrum nyní probíhá ze společného nástupiště, které původně sloužilo pouze pro autobusové spoje směr Hrabůvka, Frýdek-Místek. Náklady na rekonstrukci dosáhly 71,73 milionů korun bez DPH.
Pro rekonstrukci periferní zastávky byl zvolen netradiční design, který nikde jinde v Ostravě nenajdeme. Nabízí se otázka. Proč investor, statutární město Ostrava, zvolilo tak nákladnou rekonstrukci právě v tomto místě. Atypické prvky bude při budoucí údržbě poměrně finančně náročné nahradit.
Tramvajové nástupiště směr Dubina a autobusové nástupiště směr Frýdek-Místek
Grafické znázornění ukazatelů je velmi sympatické. Zároveň můžeme vidět neduhy cortenového plechu.
Velkoformátová dlažba je rovněž velmi sympatická.
Autobusová zastávka směr centrum
Na této zastávce zaujmou nově vysázené stromy v jakémsi podiu. Mezi jednotlivými stromy jsou umístěny prvky k sezení. Ke stromům se však nebude dostávat ze strany nástupiště dešťová voda. Jednak vyvýšeným obrubníkem a také kvůli tomu, že před stromy je umístěná drenáž, který odvádí vodu za zastávku. Snad se ke stromům dostane dostatečné množství závlahy ze zadní strany.
Podchod
Podchod byl oproti původnímu stavu zkrácen. Vyústění bylo původně provedeno až za tramvajovou trať. Celkově se zde nacházely čtyři vstupy/výstupy do podchodu. Po rekonstrukci se nachází pouze dva a tramvajová trať se přechází přes kolejové těleso. Stejně jako v případě nedávné rekonstrukce podchodu tramvajové zastávky Tylova, i zde byla nevhodně použita (částečně) jako povrchová úprava omítka.
Zeleň
U úpravy zeleně v okolí zastávek se jen těžce hledá smysluplné vysvětlení. Náhodně rozmístěné kameny připomínající neolitické poutní místo k provádění rituálů jsou místy umístěny v mulčovací kůře s rostlinami, nebo jen tak náhodně v trávě. Provedení poukazuje na fakt, že v Ostravě v drtivé většině stále tápeme, jak by měl veřejný prostor vypadat.
Podobné kamenné instalace nejsou na území Jihu nic nového. Nachází se například i v podchodu pod ulicí Dr. Martínka…
Tam, kde mohlo být například vysázeno luční kvítí, je pouze vysypaný štěrk.
Na zastávkách se nacházejí již tři druhy odpadkových košů. Stav, který ve veřejném prostoru vzniká postupně, zde vznikl okamžitě.
Funkčnost
Krátce po zprovoznění zastávek zaplavily sociální sítě fotografie přístřešků při dešti. Jejich design totiž ochraňuje proti dešti jen v určitých případech.
Zároveň se objevily otázky nad uzpůsobením prostoru pro nevidomé a slobozraké.
Každodenním nástrahám čelí nevidomí lidé. Rozkopané ulice, stojany na kola, pohozené koloběžky, tabule na chodnících, předzahrádky a podobně. A do toho moderní tramvajová zastávka Dřevoprodej…
„Když se bude chtít nevidomý člověk schovat před deštěm na zastávce, může narazit. A to doslova,“ uvedl Karel Kurland, který je od narození nevidomý. Problém tkví v tom, že boční stěna zastávky je zkosená.
„Když si to budu prohledávat holí před sebou, tak nenarazím na žádnou překážku. Získám tak pocit, že je tady volno a můžu jít dále, abych se schoval v prostoru zastávky. A najednou narazím hlavou do zkosené stěny. A to je hodně nepříjemné. A pak to musím osahat rukou a ušpiním se,“ uvedl Karel Kurland, který bydlí nedaleko zastávky a tramvajemi běžně cestuje.